Způsob pokládání podlahy

Plovoucí podlaha se vyrábí z mnoha materiálů, jako je například beton, korek, linoleum, nebo masivní dřevo. Nabídka plovoucích podlah je opravdu velká a nápaditá volba dokáže interiér nevídaně zútulnit. Laminátová plovoucí podlaha však stále vítězí zejména v otázce ceny.

Proč se podlaze říká plovoucí?

Podlaha skutečně „plave“. Není totiž nijak připevněna k podkladu. Jednotlivé desky se po položení buď spojují lepením, nebo do sebe zapadnou zámkovým systémem „pero-drážka“. Proto je suchá montáž, ale i případná oprava snadná a rychlá. Rozebrat podlahu a vyměnit poškozený díl za nový je otázkou jednoho odpoledne.

Lepené podlahy – podlahy, které se lepí ve spojích na pero a drážku. Podlaha je tak ve spojích chráněna proti vlhkosti.

Rozebíratelné podlahy – podlahy mají systém mechanických zámků, díky kterým se dají skládat a zase rozebírat. Je tedy snadné vyměnit poškozenou lamelu nebo při stěhování podlahu rozebrat a vzít si ji s sebou. Spoje mechanických zámků jsou chráněny proti vlhkosti impregnací přímo ve výrobě. Rozebíratelné podlahy jsou většinou dražší než podlahy lepené.

Nač dát při pokládce svépomocí pozor

1. Správná teplota

Teplota v místnosti by se měla pohybovat mezi 18 až 22 °C. Vlhkost vzduchu v místnosti by měla být v rozmezí 50 až 60 %, což prozradí obyčejný vlhkoměr. Tak zabráníte následné tvorbě spár mezi lamelami a jejich vrzání.

Také podklad před pokládkou by neměl obsahovat více než 2 % zbytkové vlhkosti. Tento údaj se dá změřit pomocí dotykového vlhkoměru nebo nejlépe pomocí takzvaného CMS přístroje (karbidový princip). Pokud jste podlahu položili na vlhký podklad, můžete očekávat výskyt boulí.

2. Hrboly musí pryč

Pro pokládku plovoucí podlahy potřebujete zcela rovnou plochu. Výčnělky a hrboly je nutné ubrousit a prohlubně vyrovnat samonivelační stěrkou. Zda je plocha rovná poznáte tak, že na ni položíte dvoumetrovou lať. Rozdíl ve výšce podlahy na tomto prostoru by neměl být větší než 2 mm.

3. Aby podlaha neskřípala

Černá fólie − parozábrana o tloušťce minimálně 0,15 mm, která zaručí, že lamely do sebe nenatáhnou zbytkovou vlhkost z podkladu (ta odejde kolem stěn). Fólie kupte o něco víc, aby vznikly aspoň 4cm okraje, které se nakonec podle potřeby zkrátí. Bílá podkladová fólie změkčuje nášlap a tlumí kročejový hluk.

4. Nechte ji plavat

První lamela se neklade až ke zdi, ale nechává se asi centimetrová dilatační spára. Její velikost záleží na velikosti plochy – mělo by se počítat na každý běžný metr plochy asi 1,5 mm spáry. U místností delších než 15 m (což se bytů většinou netýká) by měla být dilatační spára i v ploše.

5. Kam s prořezy?

Lamely pokládejte od stěny kolmo na dveře a směrem k oknu. Lamely se musí u stěn odřezávat, proto částí, kterou uříznete při zakončování jedné řady, začínáte řadu následující.

Každý začátek musí být minimálně 30 cm dlouhý. Lamely nelepte, pouze je do sebe podle návodu zaklesněte a pomocí prkénka a kladiva opatrně doklepněte.

6. Oříznutí fólie

Je-li položena podlaha v celé místnosti, oříznete po okrajích přebývající parozábranu. Nákup malého množství fólie navíc je vždy lepší, než když musíte fólii dokupovat a spojovat.

7. Lištování

Zakončovací lišty upevňujete montážním lepidlem, u spojů se doporučuje lišty přitlouct kolářskými ocelovými hřebíčky s malou hlavičkou. Možné je použít lišty se systém závěsných klipů případně speciální ohebné lišty, vhodné i pro kabely.

Přechodové lišty slouží k zakrytí přechodu mezi jednotlivými místnostmi a různými podlahovými krytinami. Nejlépe je použít lištu co nejnižší, aby se o ni nezakopávalo.

8. Tmel zlepší výsledný dojem

Lišty a rohy dotmelíte tmelem v barvě lišt a horní stranu lišty tmelem v barvě stěny. Spáry mezi lamelami lze ošetřit speciálním přípravkem na impregnaci spár, aby se ani po čase nepřestaly přesně krýt. Podlahu ošetřete ochranným polišem a běžný úklid provádíte prostředkem pro daný druh materiálu.